Program
Faunův labyrint
El Laberinto del fauno
Režie: Guillermo del Toro
2006 , 112 min., Mexiko, Španělsko, USA
Hrají: Ivana Baquero, Doug Jones, Sergi López, Ariadna Gil
Scénář: Guillermo del Toro
Kamera: Guillermo Navarro
Originální verze: španělsky
Hudba: Javier Navarrete
Titulky: české
Formát: 1,85:1
Píše se rok 1944 a dvanáctiletá Ofélie jede se svou těhotnou matkou za otčímem, frankistickým důstojníkem, který kdesi v horách na severu Španělska potlačuje zbytky republikánského povstání. Život ve vojenské posádce ale nenabízí Ofélii pouze realitu poznamenanou boji s povstalci, všeobecným nedostatkem jídla a velmi chladným vztahem s otčímem. Jednou v noci potká dívka v nedalekém starodávném labyrintu starého Fauna. Ten v Ofélii pozná ztracenou princeznu kdysi mocné pohádkové říše, které hrozí definitivní zánik. Aby dívka bájnou říši zachránila a znovu se setkala se svým královským otcem, musí nejdřív splnit několik nelehkých úkolů. Fascinující podívaná a silný příběh o tom, že ve světě dětské fantazie se za život, čest a odvahu platí stejná cena jako ve světě dospělých.
Ocenění: Držitel 3 Oscarů za výpravu, kameru a masky. Plus dalších 52 ocenění a 51 nominací.
KDO JE VLASTNĚ TEN FAUN? - Bůh Pan (Faun)
Starořecký bůh Pan (římský “ekvivalent” boha Fauna) byl původně bohem pastevců a jejich stád. Až postupem času byl spojován s Plodností a Matkou Přírodou. Pan zosobňuje Přírodu jako celek, dobro i zlo bez morálního principu. Ve své podstatě je neutrální postavou, která s sebou může nést stvoření i destrukci. Syn Herma a nymfy Dryopy (podle jiné legendy syn Herma a Oddyseovy manželky Penelopy), se narodil s kozlíma nohama a rohy. Matka se ho kvůli zrůdnému vzezření zřekla, otec Hermes ho vzal na Olymp, čímž Panovi věnoval božství. Panovi se ale Olymp nezamlouval, Bohové se vysmívali jeho zevnějšku. Proto raději žil se satyry, nymfami a jinými přírodními božstvy v hlubokých lesích Arkádie.
Panovy slavné píšťaly dostaly jméno po nymfě Syrinx, do které byl velmi zamilovaný. Aby mu unikla, proměnila se v šípkový keř. Ve vzteku nad zmařením jeho plánů Pan keř rozsekal na různě dlouhé kusy a z nich si vyrobil píšťaly. Pan je nechvalně proslulý svou nesnesitelnou povahou. Nesnáší, když je probuzen, a tak vstává vzteklý a vydává strašný jekot, který do srdcí těch, kdo jej slyší, vlévá strach či paniku. Bez varování se také zjevuje nic netušícím, k smrti vyděšeným smrtelníkům.
Panovy sexuální choutky jsou pověstné: nymfy, bohyně i satyrové, ti všichni byli předměty jeho chlípné touhy.
Příšerná pověst a fyzické vzezření bezpochyby inspirovaly démonizování jeho postavy středověkými křesťany. V boji proti pohanství a lidovým tradicím přiřazovali Satanovi Panovy rysy.
Pan je jediným bohem, který zná smrt. Jeho skon se dá interpretovat symbolicky v rámci koloběhu ročních období, od konce léta, přes podzim a zimu.